Sáhnu a čtu

Vatikán měl vědce chytřejšího než Einstein a podle jeho poznámek, které se po něm dochovaly, si vyrobil stroj času… jako scifi OK, ale podle skutečné události?
Kniha má úžasný potenciál, námět je opravdu skvělý, nastíněné intriky perfektní, prostředí přímo volající určitým tajemnem, ale nějak si nemohu pomoci, po přečtení ve mně zůstal pocit něčeho nedotaženého, až (omlouvám se autorovi) odbytého, nevyužitého porenciálu. I přes tento můj pocit, že se materiál dal více rozvíjet, knihu doporučuji
(Pozn. proč zas ty klišé? proč jako Vatikán nechá vyjednávat v bilaterální dohodě, defakto o své existenci, nějakou mladou čerstě vystudovanou práskačku Mossadu? Irénko, proč?)

Po přečtení prvního dílu Trhlinových válek: Mág/Učedník, jsem přistupoval ke druhému dílu s určitým despektem, přecijen jsem byl po přečtení prvního na rozpacích; lidi, trpaslíci, elfové, místo skřetů tsurané…. výprava společenstva, i když tu se to nenazývalo společenstvo a nezačali u elefů v roklince, ale pro změnů u elfů na úplně na jiném místě Ale Tolkien to není, milý pane Takové klasické fantazy (stylem trochu poplatné době) o mágovu učedníku bez mágova učedníka a vlastně i bez magie.
Druhý díl je však úplně jiná kniha, pokud jsem po přečtení prvního dílu váhal, jestli dát ještě Feistovi, potažmo Pugovi či Thomasovi šanci, tak nelituuji, že jsem jim ji dal, první díl je v porovnání s tímto víceméně jen takový prolog.
(Pozn. ale třetí a čtvrtý díl jsem si už nekoupil a ani nehodlám on ten druhý díl má i nějaké to zakončení, tak proč si to kazit)

Někde jsem četl srovnání, že Paasilinna píše jako Jonasson. A ano je tu určitá podobnost, ale je to takový slabý odvar Jonassonových staříků, analfabetek, …, na druhou stranu je nutno zohlednit, že to napsal dříve, tak jestli on Jonasson nepíše jako Paasilinna ;-).  Kniha je takové milé, smutněkomediální vyprávění plné neuvřitelně absurdních náhod.

Přiznám se po dobré, leč slabší Artemis jsem neměl od Spasitele příliš velká očekávání, přecijenom Marťanem si nasadil Andy laťku hodně vysoko, ale musím složit autorovi poklonu. Napínavé, zábavné, spousta té rádobyvědecké vaty, to mám opravdu rád, opšt něco co mi připomnělo mou oblíbenou „crichtonovku“ Kmen Andromeda, jen psáno se špetkou humoru a  vlídnosti.
Zaposlouchal jsem se hned od začátku. Nato, že se mi to spustilo omylem, dřív než jsem doposlouchal předchozí audioknihu, tak mě to tak vtáhlo hned, že závěr předchozí knihy musel prostě počkat… Jak by řekl Rocky: Skvělé, skvělé, skvělé!

Vysoký hodnocení, stáhnu, uvidím (uslyším – audio). Neskutečná slátanina, odkládám. Končím. Nejsem srab, zkouším pokračovat, je to opravdu dobře namluvené Rímským, ale ani ten nedokáže, abych to neodpískal podruhé.. potřetí… Ježišmarjá, kdo to je ten Galbraith??? Nevěřím, to je Joanne Rowlingová?! Ta Rowlingová, co nám dala Herryho Pottera! Nedal jsem to, nedočet, a to jsem přečet i takové sračky jako Dívka ve vlaku či Nesbovu Žízeň

Zpověď mafiána (či spíše „Viktora Čističe“ mafie), je tak trochu literatura faktu mapující historické milníky poválečné mafie až do současnosti z vyprávění a vzpomínek Franka Sheerana alias Irčana o němž by se dalo říci, že byl stejně jako Forest Gump u všeho podstatného (teda aspoň z pohledu amerických dějin podstatného).

Kraťoučké, přečteno za chvilku v čekárně ordinace na telefonu. Osobně bych se přikláněl to zařadit mezi povinnou literaturu na školách. Na příbězích jsou zde jednoduše ukázána základní pravidla finanční gramotnosti a jak se říká opakování je matka moudrosti a kdyby těch X opakování sedmi základních pravidel v knize někomu nestačilo, tak  je ještě uvedu i zde:
1. Začít ukládat
2. Kontrolovat vydání
3. Zvětšovat příjem
4. Zabezpečit majetek před ztrátou
5. Výhodně investovat do bydlení
6. Zajistit si důchod na stáří
7. Zvyšovat svou výdělečnou schopnost

Evidentně si milý Nesbo dospěl k přesvědčení, ať napíšeš cokoli, tak to musí být dobrý, protože si to napsal ty. Není to dobrý, fakt ne. Nekoncepční, zmatený, jednoduchoučký, nastavovaný, otravný, zdlouhavý, nesmyslný… Hele jestli to napsala tvoje dcera za tebe, tak jo, to beru, protože fakt vím, že ty to v sobě máš, ale toto?! 

Dobrá kniha, dobrá (jak se ostatně od autora Šifry Mistra Leonarda dalo očekávat), četla se dobře, napínavá tak akorát s trochu předvídatelnými nepřekvapivě-překvapivými zvraty a občas vše prokládáno i mou oblíbenou iT technologií, což sumasumárum mi dává výsledek, který bych se nebál doporučit k přečtení. Možná malou výhradu bych měl jen k postavě geniální Susan, ač popisavána jako nejdokonaleší z dokonalých s IQ skoro 200, tak se celou dobu chová jak natvrdlá husička a z její dedukce trpí i tak hloupý čtenář jako já a až jsem měl snahu ji napovídat již několik stran dopředu než na to ta „ředitelka Mensy“ přišla sama.

Tak ano pane Nesbo, tahle kniha je úplně jiný kafe než ty tvoje dvě předchozí, je opravdu dobrá. Chytlavá, napínavá, přesvědčivá a dobře proložená zajímavými historickými postřehy z druhé světové války z pohledu názorově rozpolceného Norska.