Sáhnu a čtu

Enderovu hru jsem už viděl poměrně dávno v televizi a pamatoval jsem si, že tam byl překvapivý závěr, u kterého jsem si ale ani nebyl jistý, jestli jsem ho pochopil správně  a tak jsem si říkal, že nebude špatné podívat se na ten samý příběh  jinýma očima. Náhodou se mi dostala toiž do rukou tato kniha, které není pokračovaním Enderovy hry, ale vyprávěním toho samého, jen z pohledu jiné osoby a jelikož jsem si ani děj, ani postavu Fazolka nevybavoval, tak jsem svým způsobem začínal od začátku. A přiznám se, tak mě to vtáhlo, že jsem si připadal chvílemi jak Bastien z Nekonečného příběhu
…no a teď si jdu stáhnout pro připomenutí Enderovu hru a podívat se po pokračování této knihy (Hegemonův stín)

Čekal jsem slušnou přípravu Crichtona a spustu technických podrobností na IT z retropohledu před 50ti lety. A ano precizní příprava tam byla, Michael opět nezklamal, jen bohužel z pohledu medicínského, takže samý „odborný lékařský pindy“… Děj mi taky moc nesedl, po přečtení mi zůstalo v hlavě poměrně hodně otázek, na které měla asi kniha odpovědět, možná, že jsem měl ale spíš skripta z oboru neurologie v obálce knihy a ne scifi román z obálky.

Artemis je název měsíčního městečka a také název knihy, která je takovým lehčím odvarem předchozího Andyho Marťana, je to určitě dobrá sci-fi oddychovka s jednoduchým rádobynapínavým příběhem z osídleného Měsíce prokládaná velmi pěknými technickými postřehy rozdílů života na Měsíci.

Celkem svižná, akční sci-fi. Jak bych řekl všechno dobrý – akce, záhady, megalomanské zájmy velké korporace, zneuznaný zapomenutý fyzik a využití výsledků vědy ke globální geofyzikální zbrani. Dobře to jede, ale najednou se do děje vmáčknou zakrslí mamuti v zapomenutém městě bez spojení s okolním světem a je konec, začne to být divný.

Nespraví to ani vrcholná scéna, kdy svět je zachráněn ve stylu pana Bonda za x vteřin dvanáct.

Jak říkám celkem dobrý až ty chobotnatce.